Dočetl jsem Dva proti Říši a Zatím dobrý a zas mám o čem přemýšlet. Pro ty co nevědí - první kniha je o atentátu na Heydricha a druhá o útěku bratří Mašínu z Československa. Oba dva příběhy spojuje osoba generála Mašína, který byl za druhé světové války jeden ze Tří králů a je otcem bratří Mašínů.
Obě historické události jsou/byly stále hodně kontroverzní. První proto, že kvůli zabití jednoho člověka bylo popraveno spousta nevinných lidí, vyhlazeny Lidice a rozprášen místní odboj.
Druhá událost je ještě kontroveznější, protože se podle názorů "Skupina beze jména" dopustila vražd, loupeží a to v době míru resp. studené války.
Hodně o tom přemýšlím. Bylo to dobře nebo špatně? Co bych dělal já v té době? Bojoval? Seděl doma? Donášel na ostatní?
Kdo ví?
Odpověd na to nemám a asi nikdy mít nebudu.
Jedno ale vím jasně. Jsem vyznání pravoslavného a tak chodím min jednou ročně na mši do kostela Cyrila a Metoděje ve kterém se parašutisti schovávali a kde zemřeli. Zapálím za ně svíčku, pomodlím se a cítím někde v nitru takový zvláštní pocit, který na žádném jiném místě v ČR necitím. Ten pocit se jmenuje hrdost.
0 comments:
Post a Comment